Pavilon Alfonse Muchy

Letná, Praha
Soutěž + školní projekt
Léto 2010
Spolupráce: Jarmila Havířová
Vedoucí práce: Ing. Arch. Jiří Marek

Urbanisticko-architektonické hledisko

Pro stavbu nového Pavilonu Slovanské epopeje Alfonse Muchy jsme vybrali lokalitu bývalého Stalinova pomníku na Letné. Důležitým faktorem při výběru se pro nás stal požadavek nalézt místo, které by umožňovalo výstavbu jedinečné architektury, jež by se mohla stát symbolem města. Místo, kde by stavba tohoto významu mohla stát hrdě na obdiv a nemusela svým měřítkem konkurovat stávajícím hmotným objektům, jak by tomu bylo u zbývajících lokalit. Významná pro nás byla i dopravní dostupnost a blízkost turistického centra a Pražského hradu, které dodávají místu na atraktivitě.

Hlavní pohledová osa od Staroměstského náměstí přes ulicí Pařížskou a Čechův most je dnes ukončena rozpačitou vzpomínkou na megalomanský projekt Stalinova památníku v podobě piedestalu a Metronomem, který zde byl umístěn dočasně před více než patnácti lety. Že (ne)využití tohoto prostoru v lidech vyvolává otázky, se můžeme přesvědčit pohledem na různé projekty, které sem byly za posledních pár let navrženy.

Rozhodli jsme se tuto osu ukončit horizontálně orientovanou stavbou, která by byla v jednotě s okolní krajinou. Velká část stavby je tedy částečně zapuštěná do terénu a na pohled se projevuje pouze čelní prosklenou stěnou porostlou popínavou rostlinou (přísavník pětilistý), která proměňuje frontální pohled v průběhu roku a stavba se tak nestává strnulým obrazem Letenského svahu, ale koresponduje s proměnlivým okolím. Stropní konstrukce této hlavní části vytváří rovinu s planinou. Nad tuto rovinu vystupuje pouze hmota kavárenského objektu ve tvaru listu jinanu dvoulaločného, který dotváří panoramatický pohled.

Celá stavba nahrazuje hmotu stávajícího objektu (včetně podzemní části), v návrhu tedy počítáme s úpravou bezprostředního okolí, které se výstavbou poruší. Vzniknou tak nové pěší a cyklistické komunikace, dojde k vytvoření relaxační zóny na severní straně kavárenského objektu a v neposlední řadě k výsadbě nových stromků a zatravnění ploch.

Architektonicko-výtvarné hledisko

Celou stavbu můžeme hmotově rozdělit do dvou základních celků, podzemní a nadzemní část. Podzemní část se navenek projevuje pouze čelní stěnou, o které jsme se podrobněji zmínili již v předchozím bodu průvodní zprávy. Hlavním architektonicko-výtvarným počinem a dominantou se tak stává nadzemní část.

Hledání vhodné formy provázela myšlenka, že chceme vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou architekturu a tím ukázat, že i v době, kdy kolem nás vyrůstá množství hranatých komerčních objektů, lze vytvořit křehkou a organicky jemnou stavbu. Volba tedy padla na list jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), který mimo jiné známe jako symbol svornosti. Tento tvar však také nacházíme četně na fasádách pražských secesních staveb (jako příklad můžeme jmenovat Obecní dům, Hlavní nádraží nebo Hotel Central) a tak se list jinanu pomyslně stává spojovacím článkem mezi moderní architekturou a secesním uměním Alfonse Muchy.

Tvar je vymodelován do podoby listu padajícího na vodní hladinu, zde reprezentovanou mělkým bazénem na severní části objektu. Vytváří se tak stropní konstrukce, která je odlehčena transparentními prosklenými stěnami.

Interiérové a dispoziční řešení

Objekt je tvořen třemi podlažími spojenými točitým schodištěm a tubusem s výtahem a rozvodem veškerého technického zařízení budovy. Do objektu je možné vstoupit v nadzemním podlaží, kde se nachází kavárna, nebo v úrovni spodní cesty do atria spodních podlaží.

V druhém podzemním podlaží se nachází galerie Slovanské epopeje a muzeum Alfonse Muchy. Bezprostředně za vstupem se nachází atrium otevřené přes dvě podlaží a osvětlované přes čelní prosklenou fasádu. Podél tohoto atria je situováno veškeré zázemí (sklady, denní místnost, kancelář, technická místnost) a servis pro návštěvníky (pokladna, šatna záchody). Prostor atria je uzavřen komunikačním jádrem, podél něhož nás chodba navede do samotných výstavních prostor, jimž dominuje kruhová místnost, která je středem celé expozice. Výrazným výtvarným prvkem tohoto prostoru jsou světlíky ve stropní konstrukci, nad níž se nachází mělký bazén. Světlo, které sem těmito světlíky proniká pak na stěnách a podlaze rozehrává při sebemenším zčeření hladiny hru zajímavých struktur a obrazců. Z této místnosti můžeme volně procházet do jednotlivých prostor galerie a muzea. Otevřené průchody nám dávají možnost nahlédnout na část obrazů a nastává tak moment překvapení postupného objevování velikosti pláten. Plátna jsou nasvícena systémem wall-washer, která světlo rovnoměrně přenáší na plátno.

První nadzemní podlaží je tvořeno pochozí galerií nad prostorem atria a volnými prostory, které jsou určeny pro dočasné výstavy. Celá plocha je od atria oddělena pouze skleněným zábradlím, což prostoru dodává na vzdušnosti a přispívá i k lepšímu prosvětlení místností.

Nadzemní podlaží je tvořeno kavárnou a jejím zázemím. Do tohoto prostoru můžeme vstoupit z obou stran, dále je možnost projít čelní fasádou na terasu, která v letním období slouží jako posezení pro návštěvníky, zároveň je zde ponechán volný průchod, který umožňuje všem návštěvníkům letenské pláně pohled na celou Prahu.